Režie: Arnošt Vašíček. Scénář: Arnošt Vašíček. Hrají: Tomáš Jirman (vyp.)
Video na YouTube: www.youtube.com/watch?v=OEA50rsYmf4
Voynichův rukopis je záhadná ilustrovaná kniha, napsaná neznámým písmem v neznámém jazyce. Podle radiokarbonové datace (C14) byl napsán někdy mezi léty 1404–1438. Kniha je pojmenována po Wilfridovi Michaelu Voynichovi (Wojniczovi, Vojničovi), americkém obchodníkovi polsko-litevského původu, jenž rukopis získal v Itálii v roce 1912. V současné době je text ve vlastnictví Yaleovy univerzity pod označením MS 408.
Rukopis je předmětem zájmu mnoha vědců různých disciplín, především kryptologů. Má souvislost i s českým prostředím (prvními známými vlastníky byli učenci z Prahy), a je dokonce možné, že tu byl i sepsán. Obsahuje velmi zvláštní obrázky a magická schémata, která naznačují příbuznost s alchymistickými spisy, popisují posvátnou geometrii Prahy a možná souvisí i s vysláním vyslanců tajného bratrstva Sat Bhai z Indie.
Podle Wikipedie.org: cs.wikipedia.org/wiki/Voynich%C5%AFv_rukopis
Následujíc text převzat z: www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/praha-je-mozna-mistem-pro-vstup-do-jinych-svetu-rika-arnost-vasicek–1035569
Praha je možná místem pro vstup do jiných světů, říká Arnošt Vašíček
Ten, kdo se o taje a záhady nezajímá, asi o Voynichově rukopisu mnoho neslyšel. Kdo o něm ale ví a dokáže dlouho a zajímavě povídat, je Arnošt Vašíček, který navštívil již více než 80 zemí pěti kontinentů a také četné ostrovy v Tichomoří či v Indickém oceánu. Předmětem jeho zájmu byly a jsou především nerozluštěné archeologické nálezy, nevysvětlitelné úkazy a tajemné jevy, utajované rituály a legendy.
Luštění Voynichova rukopisu
Tajemství Voynichova rukopisu ale není dodnes objasněno. Jde o unikátní středověké dílo, které je psáno neznámým písmem. Rukopis obsahuje stovky ilustrací neznámých rostlin, neobjevených souhvězdí, podivných předmětů a zařízení. Vědci se shodují, že podvod lze vyloučit. Na to je dílo prý příliš dlouhé, dokonale zpracované. „K rozluštění rukopisu by mohlo přispět odhalení autora. Doposud se uvažovalo, že jde o Rogera Bacona, žijícího v 13. Století nebo o dětský deník Leonarda da Vinciho či podvrh alchymisty Edwarda Kellyho, který tak chtěl vymámit peníze z císaře Rudolfa. II.. Také to mohl být herbář doktora Jakuba Tepence, který císaře léčil. V letošním roce poprvé provedená radiokarbonová zkouška, ale určila, že rukopis vznikl někdy mezi roky 1405 až 1420. To všechny čtyři domnělé autory spolehlivě vylučuje.“
Je autorem rukopisu Angelo z Florencie?
Arnošta Vašíčka při zkoumání rukopisu napadlo, že jediný identifikovatelný je objekt s věžičkami vykrojenými do písmene “V”. To se prý dělalo pouze v Itálii. „Když jsem všechny objekty podrobně prozkoumal, tak jsem si řekl, že když spojím všechny bizardní obrázky, a to např. včetně neznámá znamení zvěrokruhu, tak jediné, co to všechno spojuje, je lékař nebo lékárník, pocházející z Itálie. Našel jsem pak podivnou postavu Meluzína, která je vyobrazována jako napůl žena, napůl ryba. Postavu Meluzíny mohli ale v té době znát pouze ti, kteří měli kontakt s Lucemburky. Nakonec jsem si vše spojil a zjistil jsem, že člověk, který splňuje všechny podmínky tady opravdu žil, jmenoval se Angelo z Florencie, který na místě dnešní hlavní pražské pošty zřídil velmi unikátní, dnes bychom řekli, botanickou zahradu. Byl také lékárníkem u dvora.“ V Praze bydlel i se svým bratrem Niccolem, počeštěným u nás na Mikuláše. Lékárnu si otevřeli na tehdejším Ovocném trhu Starého Města pražského, v domě pojmenovaném V ráji. Kromě mnoha odrůd ovocných stromů a keřů, často velice vzácných a nikde jinde u nás dosud nevídaných, měli ve své „botanické zahradě“ také rozmanité léčivé rostliny a vonné byliny, které tehdy pěstovali v celých Čechách pouze oni.
Nedobytná šifra a Ztracená brána
Voynichův rukopis dnes najdeme, podle Arnošta Vašíčka, v americké univerzitní knihovně v Yales, samozřejmě, že si nemůžeme sáhnout na originál, ale vše je velmi podrobně digitalizováno. „Studium rukopisu mě pohltilo natolik, že z toho vznikly hned dvě knihy Nedobytná šifra a Ztracená brána. „Rukopis je spojen s legendou o vzniku Prahy, resp. s tajným bratrstvem Sat Bhai. Sedm mnichů mělo údajně putovat z Indie 7. století tak dlouho, dokud nenajde místo, kde lze překročit Práh. Takové místo našli a dnes se jmenuje Praha. Bratrstvo prý v Čechách přežilo více než tisíc let a město pojmenovali podle místa, ze kterého vzešli, tedy dnešní Allahabad. Tento název je ale dnešní, ve 3. století se jmenovalo Prajága, tedy obětiště Slunce. To už dnešní název našeho hlavního města alespoň foneticky připomíná.“
Magická a tajemná Praha
A jak je Praha spojena se Sluncem? Podle Arnošta Vašíčka až neuvěřitelně. „Pět pražských rotund je postaveno na přísné astronomické linii, tak, že mj. tvoří kříž a jsou astronomicky spojeny se slunečními slunovraty. Jednotlivá ramena jsou vzdálena přesně 2400 metrů, přitom se tehdy metry neměřilo.“
A co znamená onen Práh? „Pokud připustíme, že se tímto dá překročit práh do jiných světů, pak právě takový Práh má být někde na území Prahy.“ Kde ale není známo.
