Když nám politologové či sociologové vysvětlují, že Rusko je Východ, mýlí se. Západní sociální vědy nejsou schopny identifikovat třetí civilizaci – Sever. V důsledku vlastní malosti a sebestřednosti ani my ani Západ nevidíme třetí civilizaci – severní, ruskou. Sputnik hovořil s expertem na ruské – severní – tradice, polárníkem Gennadijem Čeurinem.
V Rusku žije mnoho národů, přesto říkáte, že to vše jsou Rusové, ruští lidé. Co se pod tímto termínem skrývá?
Pod termínem „ruští lidé” my chápeme všech 250 národů žijících na území naší nekonečné vlasti. Ruský člověk, to není národnost, to je superetnikum (nad-etnikum), stav duše. Velmi vzdáleně je to podobné termínům Evropan, Američan či Afričan. V Rusku máme tradiční kulturu — cestování. Ruská tradiční kultura cestování sestává z několika částí — přežití v přírodě absolutně bez vybavení, což jde v klidu a lehce. To hlavní je ale přežívání a život mezi lidmi s různými kulturami a různými tradicemi — jak se navzájem domluvit.
Oficiální konfliktologie říká, že dosáhnout 100 % souhlasu není principiálně možné. My říkáme: Pardon, v dialogu máte pravdu, v dialogu to skutečně není možné. Ale v trialogu máte celý puget metodik, jak se toho dá snadno dosáhnout.
Vy říkáte, že Rusko není Východ, ale Sever — na rozdíl od toho, co říká Evropa a USA. Tyto západní kultury neumějí myslet v dostatečně velkých rozměrech — pro ně je Rusko geograficky směrem na východ, proto je pro ně Rusko Východ. Mohl byste prosím rozkrýt podstatu těchto tří civilizací: Severní, Západní a Východní?
Smysl je v tom, že ve své podstatě se nejedná o geografické pojetí, ale o mentální pojetí. Západ, Východ a Sever jsou naturalista, pozorovatel (созерцатель), činitel. Naturalista (Západ) považuje okolní svět ze své podstaty za nepřátelský, on s ním bojuje. Pro boj s ním vyčerpává přírodní zdroje, muž pokořuje ženu, ženy říkají, že ony pokořují muže. Jde o princip jednání s okolním světem.
Východ považuje okolní svět za neutrální a snaží se od něj oddělit, odchází do vesmíru — do meditací. Pokud ve východním světě dochází k extrémní situaci, tak jako samurajové páchají sebevraždu a tím řeší své problémy.
Severní civilizace považuje okolní svět ze své podstaty za přátelský, dobrý, hodný. Vstupuje s tímto okolním světem do přátelské hry. A v odpovědi na tuhle dobrotu a přátelství okolní prostředí zapíná u člověka tvůrčí potenciál. Severní člověk bez jakéhokoli vybavení a bez jakýchkoli znalostí vymýšlí východy z extrémních situací. Jdi tam, aniž bys věděl kam, přines to, aniž bys věděl co… Tak znějí naše pohádky. A pod se ti podaří splnit tento úkol, odměnou ti bude život — život jako možnost duchovního růstu.
Severní člověk přichází a odchází, přičemž po sobě nezanechává žádné stopy.
Když hovoříme o severní civilizaci, o tom, že je tisíce let stará, říkají nám, abychom jim ukázali stopy této civilizace…
Máte na mysli kamenné stavby, pyramidy jako v Egyptě a podobné?
Ano. Ovšem tam, kde zůstávají stopy po severní civilizaci, tam došlo k faktu narušení pravidel severní civilizace. Nic nesmí zůstávat, žádné odpady, žádné stopy!
To znamená žít v absolutní harmonii s okolním světem, přírodou.
Ano, v úplné harmonii. Člověk má tělo, tělo se živí díky přírodě, bere si přesně tolik, aby bylo možné udržet v chodu tělo, díky dobrým skutkům dochází k duchovnímu růstu a člověk následně odchází. Tělo se navrací do přírody, kde se v ní rozplývá. Přičemž duše vyrostla. To je princip Severu.
Zmínil jste dobrotu, dobré skutky. Máte pro ni nějakou definici, nebo ji cítíte srdcem?
Co u mého souseda vyvolává negativní emoce, to je zlo. Všechny mé činy u něho musejí vyvolávat emoce radosti. Pokud jsem se v něčem zmínil, musím okamžitě přiznat svoji vinu, kát se před tím, koho jsem urazil či komu jsem způsobil bolest. Jak se říká: Obejmeme se a zůstaneme bratry.
Jestliže přede mnou někdo někoho urazil či se mu vysmíval a tento člověk se nemůže sám bránit, tak pokud já na tuhle situaci nereaguji, přicházím o svoji čest!
Čest je schopnost k tvůrčí činnosti, k tvoření. Je to schopnost, jak najít východ z extrémní situace. Příroda nám každý den připravuje nové zkoušky. Pokud my nebudeme mít k dispozici možnost vymýšlet nové přístupy a metody, tak jednoduše zemřeme na třetí den.
Na Východě je zakázáno vměšovat se do cizího neštěstí. Pokud tam někdo někoho uráží, tak karmický zákon samovykoupení zakazuje člověku vměšovat se do této situace — ať si oni sami tam poradí. A pokud někdo strádá, tak tím vykupuje svoji karmu z předchozích životů. To je podle nich správně. Zde u nás Dostojevský řekl: „Klid je duchovní bídáctví (подлость).”
Tři civilizace. Co je v jedné nezbytné, není ve druhé přípustné. A ve třetí rovněž. Všechny tři civilizace jsou absolutně různé. Jestli se ale mohou shromáždit ve třech v kruhu, mohou zrodit zcela nové znalosti a vědomosti. Právě díky tvůrčímu potenciálu plynoucímu ze setkání ve třech. I lidé, kteří jsou na nízké duchovní a intelektuální úrovni, pokud se sejdou ve třech, mohou vymyslet velkou myšlenku. Následně ji realizují, patří jim všem, přičemž v procesu realizace velké myšlenky zvyšují svoji duchovní úroveň na úroveň této myšlenky.
Řekl jste, že severní civilizace se definuje podle stavu duše, to znamená, že to je otevřené pro všechny: bílé, černé, žluté, rudé…
Čím je větší různost v našem nahlížení na svět, tím větší je tvůrčí potenciál. To může být použito i na organizaci války, jak to bylo děláno posledních 4000 let. Nyní ale probíhá 48. rok léčení 4000 let staré rámy. Dokonce i války se stávají slušnějšími. Proces léčení začal v roce 1971.
K jaké civilizaci vztahujete Afriku?
Nejsem dost smělý na to, abych hovořil o Africe. Nebyl jsem tam. Mohl bych si něco začít vymýšlet, ale nechci. Pojedu se tam podívat, zjistím to a pak vám to řeknu.
O Východu jsme si pověděli. O Severu také. Čím je charakteristický Západ?
Západ chce být vždy první. První všude. Proto pořád organizuje války. Válka se považuje za adrenalinovou událost, která je prý nezbytná pro muže… Už staří Řekové vymysleli olympijské hry — tady máš stadion, trénuj a dívky z tebe budou nadšené. Nyní je vidět to samé ve sportu. Je ovšem třeba říci, že ve tvůrčí činnosti jsou mužské emoce o třídu výše než v boji.
Pokud člověk jde s agresivitou, Bůh ho okamžitě připravuje o schopnost tvořit. Dobrota duše odkrývá u člověka tvůrčí schopnosti.
O Západu tedy říkáte, na metaúrovni, že dokud není první, tak není uspokojený. To se projevuje v tom, že celá civilizace je militantní…
Přesně tak. To je následek i dialektické filozofie Hegela. To jsme prožili. Přežili. Teď to položíme na poličku a sbohem. Vítězství v tvůrčím kruhu dá i západnímu člověku hlubší emoce než vítězství v boji. A nyní probíhá chvíle, kdy se v tomto ohledu mění myšlení.
Západ se bojí, že ruský — severní svět bude po všech šlapat, pokud získá čelní místo na světovém poli. Tak to ale není. Rusko vytváří kruh a pro Západ je v tomto kruhu místo už dávno připravené.
Oni projektují. Západ si myslí, že se Rusko (severní civilizace) bude chovat stejně jako oni.
Ano, oni projektují budoucí chování Ruska na svoji mentalitu. Oni nemají ani podezření o existenci třetí mentality. Rusko chápou jako Východ. Východ Rusko chápe jako Západ. Euroasijaté považují Rusko za mezivrstvu mezi Východem a Západem. My, Ruský svět, severní civilizace, jsme ale třetí civilizace.
Dokonce i náš drak má tři hlavy. V Evropě má drak Fafnir jednu hlavu, v Číně má drak jednu hlavu. Naším znakem není dvouhlavý orel. Naším znakem je tříhlavý orel. Na Ermitáži jsou tříhlaví orli… Po Petrohradu jich je 26. Petrohrad sám je označován za severní Palmýru. V turistických průvodcích je napsáno, že tříhlaví orli mají tři hlavy, aby ze všech stran vypadali jako dvouhlaví. To jsou pohádky pro děti na písku. Tři hlavy, tři křídla a tři nohy, v nich jsou tři symboly. Meč je symbol síly Evropy (Západu), žezlo je symbolem severní tvořivosti, třetí symbol zastupuje východní moudrost a celistvost světa. To je náš skutečný ruský znak, o který jsme přišli před 4000 lety.
Jaké knížky mohou příslušníci Západu číst, aby se mohli alespoň dotknout Severu?
Jedete v autě, to se vám najednou někde v lese pokazí. Pomoc, jestli už přijde, tak přijde ráno. Je mráz, zima, musíte rozdělat oheň. A nic jiného než krabičku mokrých zápalek nemáte. Ani pilu, ani sekeru… a všechno dříví je mokré. Zemřít jako samuraj nemůžete — vás čekají doma! Doma tě čekají! Ty nemáš právo zemřít! Západní člověk poté, co pochopí, že jeho tradice je vyčerpána, jelikož sebou nemá vybavení, začíná používat své tvůrčí schopnosti. Když zapalujete oheň, tak si to nepředstavujte jako chemicko-fyzikální proces, představte si oheň jako malé dítě. U takového člověka se budí genetická paměť a on začíná vymýšlet varianty zapálení ohně. Oheň vzplane a člověk přežije. To je neuvěřitelná magie, fantazie, nicméně se jedná o skutečnou práci.
Já měl na mysli například Dostojevského, Čechova…
Abyste mohl číst Dostojevského, musíte se již nacházet na vysoké duchovní úrovni. Války vytvářejí lidé s nízkou úrovní duchovního vývoje.
To znamená, že hluboké smysly v dílech Dostojevského jsou pro Západní civilizaci nepřístupné.
Vaše duchovní úroveň v průběhu života neustále roste. Člověk pohybující se na nízké úrovni chce za pomoci války růst, realizovat se. My, naše organizace pořádající kurzy přežití v přírodě, těmto lidem ukazuje jinou cestu — jak přežít, zachránit své tělo. Je to prosté a jasné. My za tímto účelem pořádáme v přírodě speciální akce, kde ve skupinách učíme lidi dělat společná, jednohlasná rozhodnutí, přičemž vědomě, aby všichni bez výjimky došli ke stejnému rozhodnutí. Tímto způsobem se všichni spolu učíme a rosteme.