Z knihy Valeria Sinelnikova a Andreja Ivaška “OCHRÁNCI DÁVNÉHO VĚDĚNÍ. TAJEMSTVÍ DOPISŮ DARRUNGA”

Kapitola DARRUNG VIRRIT

Darrung Virrit„Já se bojím přísných Učitelů,“ přiznala se Nasťa Ladě a Jaroslavovi, se kterými šla po chodbách Kapiště Světla na hodinu k Darrungovi. Společně s dalšími dětmi sestupovali po schodech o poschodí níže.
Darrung je velmi zvláštní slovo. Co může znamenat?“ zamyšleně se zeptal Jaroslav.
„Čiší z něj vznešenost, něco starobylého, tajemného,“ řekla Lada. „Rodiče mne neustále učili, abych naslouchala své intuici a pocitům.“
„Podle mého mínění to není špatný začátek našeho pobytu v Chrámové škole, že?“ s úsměvem se zeptal Jaroslav. „Uvidíme, co bude dál!“
Při těchto slovech chlapec sebejistě otevřel dveře do učebny.
Prostorná místnost se příliš nelišila od učebny, kde proběhlo první vyučování v Kapišti Světla. Všechny stěny a strop zdobila stejná malba. Okny byla vidět velká část Horského Skitu. Stál tam vysoký štíhlý Žrec, jenž měl přibližně třicet šest let. Dlouhé hnědé a husté vlasy mu padaly pod ramena. Výraz v jeho tváři byl odměřený a chladný. Bylo zřejmé, že si tento člověk pouští do svého vnitřního světa jen málokoho.

Nedal na sobě nic znát, ani když žáci vešli do učebny a posadili se do lavic. Jakmile všichni ztichli, vstal a odložil svitek, který soustředěně četl, nebo se tvářil, že čte. Jaroslav vrhl pohled na text. Poznal Runiku – jeden z druhů písma Žreců, který používají už několik desítek tisíc let. V každém případě, tak mu to řekl jeho Otec.
„Jsem rád, že jste se už uklidnili,“ zpříma řekl Darrung. „Začneme spolu nový předmět, jenž se nazývá Obraznost Starobylých Jazyků. Ví někdo z vás, o co se jedná?“
Žádné z dětí se neodvážilo odpovědět. Jaroslav sebral odvahu a zvedl ruku. Darrung na něho tázavě pohlédl. Jaroslav řekl: „Otec mi říkal, že mnoho Dávných jazyků, zejména našeho původu, má Obrazný základ, takže každé Písmeno neoznačuje jenom zvuk, ale také Obraz. Stejně tak slovo je výsledkem sjednocení nejen zvuků, ale i Obrazů v určité kombinaci, a tedy představuje soubor myšlenkových Obrazů.“
„To nebylo špatné. V případě, že nikdo kromě našeho mladého přítele tomu nerozumí, tak poslouchejte, zapisujte si a zapamatujte si to. Nebudu to opakovat. Naše dnešní téma je následující: Obrazné myšlení.“
Chlapci a dívky si zapsali téma do své Žrecovské knihy.

Co vlastně představuje Obrazné myšlení? Je to schopnost myslet v Obrazech, tedy myslet do hloubky prostřednictvím obrázků a pocitů. Lze myslet obrazně, ale je možné si cokoli vyložit podle svého. Jsou to dva různé mechanismy, které se však doplňují a neprotiřečí si. Je možné říct, že se vzájemně prolínají. Je důležité je umět správně spojovat a současně využívat každý z nich odděleně jako samostatný nástroj. Oba druhy myšlení musí být ideálně dovedeny k dokonalosti. Uvedu jednoduchý příklad těchto dvou druhů myšlení, jež jsou ve skutečnosti dvěma stranami komplexního myšlení. Potřebujete jít do obchodu pro chléb, ale rozhodli jste, že si to ještě rozmyslíte. Mechanismus myšlení bude následující. Člověku se na úrovni vědomí objeví impuls ve formě několika obrázků. Například první obrázek je prázdný chlebník neboli místo, kde se chléb uchovává. Právě tato představa spouští další Obrazy, jež zobrazují obchod a poličku, kde se chléb prodává, nebo jak člověk vychutnává chuť chleba, i když posloupnost Obrazů může být jiná. Každý člověk je jedinečný, a proto se mu budou zjevovat vlastní Obrazy. Jedná se o vizuální Obrazy spojené s pocity i zvuky, které se promítají do jeho vědomí. Avšak Obraz, jenž pouze rychle proletí vědomím, ještě nepředstavuje myšlenku. Člověk automaticky začne mluvit o tom, co viděl, formou vzájemně souvisejících slov. Co si myslíte, proč to dělá?“

„Zajisté proto, aby lépe pochopil obrázky, které uviděl,“ bázlivě řekla Lada.
„Správně!“ Darrungovy oči zazářily. „Přesně tak. Samotné obrázky, které přišly z podvědomí, je nutné ještě poznat, jinak zůstanou nepochopené, a proto je člověk slovně komentuje asi jako v našem příkladu: ‚Musím jít pro chléb. Obleču se.‘ Je to obecný mechanismus myšlení. Má-li člověk více rozvinutou pravou mozkovou hemisféru, v takovém případě se bude více opírat o jasnost Obrazů a bude potřebovat méně slov. Jestliže je více rozvitá levá polovina mozku, bude obrázků málo, přitom budou dost nevýrazné a rozmazané. Při procesu myšlení bude používat mnohem více slov, než je tomu u lidí s rozvinutou pravou hemisférou. Nyní mi řekněte, jaký je vnější projev, podle nějž je možné rychle rozeznat, kterou mozkovou hemisféru má člověk více rozvinutou?“
Žáci se zamysleli. Jaroslav zvedl ruku. Virrit na něho pohlédl.
„Slyšel jsem, že podle toho, jakou rukou člověk píše, se určuje i stupeň aktivity mozku, která hemisféra je rozvinutější.“
„Tak,“ pronesl se zájmem Darrung a upřeně se zahleděl na chlapce. „Co tedy každá ruka označuje?“
„Pravděpodobně která ruka je více rozvinutá, taková polovina mozku je více aktivní,“ předpokládal vlček.

Virrit se jen pousmál místo odpovědi a řekl:
„Ale ne. Právě naopak. Je to spojeno s energetickými centry v lidském těle. Pravá polovina mozku odpovídá levé ruce a levá polovina ruce pravé. Avšak aktivita rukou není jediným ukazatelem, jenž vymezuje rozvoj mozkových hemisfér. Člověk může pracovat aktivně pravou rukou, přitom mít dostatečně vyvinutou pravou polovinu mozku. Co si myslíte, kterou polovinu mozku mají více rozvinutou Žreci?“
„Jistě pravou?“ nepřesvědčivě se zeptal Alexandr.
„Spíš levou,“ řekla Lada.
Jaroslavovi náhle svitlo a vykřikl: „Žreci umí psát oběma rukama! Mají tedy stejně rozvinuté obě poloviny mozku!“
Zavládlo ticho. Všichni žáci se udiveně dívali na vlčka. Darrung se pousmál. Bylo vidět, že je spokojený.

„Vidím, že jste začali chápat. V tom případě jdeme dál. Obrazné myšlení je hlubinné a mnoharozměrné, tudíž poskytuje člověku více možností. Především se toho dosahuje díky rozšířené míře vnímání a úrovně uvědomění. Pojďte, teď si rozebereme, co je to míra chápání a co znamená její rozšíření.
Myslím si, že jste všichni slyšeli takový pojem: v míře svého chápání. Znamená to, že existuje určitá úroveň chápání nějaké otázky, a ta se může měnit podle rozvoje člověka. Takže to je míra chápání, ještě se jí říká úroveň uvědomění. Člověk se neustále nachází na určité úrovni chápání a pak přemýšlí s ohledem na tuto míru pochopení. Vezměme například tuto otázku: Co se dnes děje v Horském Skitu a v Kapišti Světla?
Na jaké úrovni chápání se nacházíte, podle toho budete přemýšlet a hlavně se budete podle toho také rozhodovat. Čím je míra chápání a úroveň uvědomění nižší, tím méně budou vhodná rozhodnutí a mechanismy jejich uplatnění v Životě.

Často se stává, a vy mladí byste to měli bezpodmínečně vědět, že se chlapec nebo dívka v určité etapě svého vývoje rozhodují podle míry svého chápání a dělají to z upřímných pohnutek, neboť si myslí, že tak to bude nejlepší. Po letech a už v mnohem zralejším věku si uvědomí, že nejednali správně. Začnou jednat jinak, někdy dokonce opačně, než jak si počínali v době svého mládí. Proč došlo k takové změně? Přece kvůli tomu, že se rozšířila míra chápání.
Zde se dostáváme k našemu předmětu Obraznost Starobylých Jazyků. Tento předmět vám umožní, abyste se navrátili k Obraznému myšlení, vypěstovali si a zesílili schopnost myslet Obrazně, přitom si rozšířili míru svého chápání. Avšak mějte na paměti, že jazykový směr je jeden z nejsložitějších. V Dávné době se mělo za to, že vyjadřovat se Runami, tedy Obrazy je vrozený Dar, proto se snažte zvládnout tento předmět v plné míře. Zatím si nedovedete ani představit, jakou Moudrost poskytuje člověku a jakou mocí ho obdarovává. Postupně vás zasvětím do mnohých tajemství Dávných Obrazů. Každý jich získá právě tolik, kolik bude mít snahy, připravenosti a potřeby.
Jaké z toho pro sebe uděláme závěry?“ zeptal se Darrung Virrit a přelétl pohledem žáky. Jeho pohled se zastavil u Nasti, která nedokázala odpovědět a sklopila zrak. Alexandr se ji rozhodl podpořit a řekl:
„Dospěli jsme k závěru, že oba způsoby myšlení jsou dobré, ale zároveň jsou odlišné, protože se používají při různé rozumové činnosti.“

Virrit si pohladil vousy a zamyslel se.
„Dobře, mladý muži. K čemu bys použil Obrazné myšlení a k čemu slovní neboli strukturně-logické?“
Jaroslav znal odpověď a zvedl ruku, ale Darrung Virrit dělal, že si toho nevšiml. Alexandr se soustředěně zamyslel. V očích se mu zračily rozpaky. Bylo zřejmé, že neví, co říct.
„Odpověď není úplná,“ řekl Darrung odměřeně. Přenesl pohled na Jaroslava a kývl na něho.
Jaroslav se zvedl a odpověděl zřetelně a bez zaváhání:
„Obrazné myšlení je nezbytné ke stanovení cílů, zřetelného Obrazu jednání a cesty jeho dosažení. Dovoluje člověku, aby si představil tento proces do poslední podrobnosti. V takové šíři a do hloubky to není možné opsat slovy.“
„A jak je to se slovním, strukturně-logickým myšlením? Na co bys jej použil?“ Darrung se na Jaroslava pronikavě podíval a chlapec až teď uviděl, že Učitel má různobarevné oči, jedno zelené a druhé hnědé.
„Použil bych ho na promýšlení odpovědi nebo projevu, kde je nutné vyjádřit své myšlenky slovy.“
„Řekl by sis to pro sebe,“ zakončil myšlenku Darrung. „No ano, je to dobře, posaď se. Avšak jaký to má vztah k jazykům různých Národů a období?“
Chlapci a dívky sklopili oči. Darrung Virrit se pousmál a řekl:
„Jazyk je svým způsobem fixátorem Obrazů různých Národů v určitém časovém úseku. To znamená, že společenství lidí stejné Národnosti získává během budování na nějakém území určité zkušenosti, které se odrážejí v jazyce. Písemné zdroje uchovávají tyto zkušenosti po staletí i tisíciletí. Když dorůstá mladé pokolení, vstřebává nejen jazyk svých Rodičů, ale také Obrazy, jež obsahuje, a tak přebírá zkušenosti a způsob myšlení.“

„Mimochodem, zajímalo by mě,“ změnil tón Učitel a podíval se na nováčky, „proč si nikdo z vás nic nezapisuje do Žrecovské knihy? Nejste v mateřské škole, abych vám musel diktovat. V příští hodině mi ukážete své zápisky!“
Žáci prvního ročníku horlivě zašustili stránkami svých neobyčejných sešitů. Darrung Virrit se odmlčel a začal upřeně pozorovat svýma různobarevnýma očima děti. Ty horečně formulovaly své myšlenky. Zatímco děti snaživě psaly, Učitel si vzal opět do rukou spis a pokračoval v přerušeném čtení. Jaroslav byl trochu překvapen, proč Darrung tak rychle změnil náladu a přetrhl myšlenku uprostřed slova. Intuitivně cítil, že to Učitel tak naplánoval, a najednou se mu rozbřesklo. Pochopil, že Darrung pouze chtěl, aby dnes trénovali formulování svých myšlenek slovy, tedy aby procvičili strukturně-logické myšlení. To Obrazné přijde potom. Zároveň ho napadlo, že Darrung je asi netrpělivý a chce dočíst text napsaný v Runovém písmu. Zřejmě je tam něco důležitého, pomyslel si Jaroslav. Pousmál se a začal psát.

Úkol
„Vlčata“ a „liščata“ nyní pečlivě zapisují do svých Žrecovských knih rozdíly mezi Obrazným a logickým myšlením a jejich vzájemné spojení. Pomozte jim v tom. Přečtěte si znění lekce a napište krátký text se svými myšlenkami, přitom vycházejte z toho, co řekl Darrung. Ukažte svou snahu, protože Darrung Virrit je velmi přísný a pedantský Učitel.

Překlad: Miriam Prokopova

~~~

Odkaz: Z knihy Valeria Sinelnikova a Andreja Ivaška “OCHRÁNCI DÁVNÉHO VĚDĚNÍ. TAJEMSTVÍ DOPISŮ DARRUNGA”

Share Button
Příspěvek byl publikován v rubrice Zajímavé články (menu) se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.