Radhošť je nejznámější hora v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Měří 1129 metrů a nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.
Socha Radegasta u cesty z Pusteven ma Radhošť [4]
Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly.
Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary – dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali.
Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu.
Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.
Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště tábor vojáků sovětské okupační armády “dočasně umístěných na území Československa”.
I dnes se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.
Kaple a sousoší svatého Cyrila a Netoděje na vrcholu Radhoště [5]
V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například kříž z roku 1805, Kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1896-98, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T.G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod. [1]
Příchod křesťanství byl pro Slovany dosti pohnutou záležitostí, neboť byly postupně zakazovány všechny původní pohanské obřady. Přesto se zmínky o dřívějším významu místa a obřadech útržkovitě zachovaly:
Původní Radegastova obří socha prý byla vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli, kromě zvířat, obětováni snad i lidé. Věrozvěsti Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit, pohanští knězi ji ale zachránili a ukryli ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni. Dovnitř svatyně je prý možné se dostat hlubokou propastí, tzv. Radochovou studnou. V podzemí je na cestě ke svatyni třeba překonat podzemní říčku. To není vůbec jednoduché, protože přes ni vede jen jediná uzoučká lávka a tu střeží drak a velký černý pes. [2]
Podle dějepisce Jiřího Středovského byla tedy hora Radhošť významným kultovním místem moravských pohanů, kde byl Radegast uctíván. Lidé přicházeli k jeho modle, žádali ho o rady a věštby a on jim odpovídal. [3]
Radegast – bůh dobra, slunce a pohostinnosti
Uctívání Radegasta bylo na Moravě velmi rozšířeno. Přesto, že usilovala křesťanská moc během staletí o zastavení radhošťských slavností, nikdy se tyto nepodařilo zcela vymítit. Bodří Valaši dodnes vypravují o božcích na rožnovských pasekách, kteří prý všechno vědí a vyznají se v léčitelském umění. Tito „božci“ své jméno zdědili po Radhošťových kněžích, kteří se právě „božci“ nazývali.
Radegast byl bohem dobrým, bohem slunečním, který byl povětšinou oslavován v době letního slunovratu. Kromě přízvisek hrdina, mudrc, hostitel, věštec, soudce, obroditel a životodárce, se mu říkalo i Dobropán.
O Radhošti na Moravě jsou dochovány četné lidové legendy. Říkalo se, že Radegastova modla stávala na louce, která se rozprostírá mezi Velkou Volářkou a Rovným Beskydem, jižně od temene, kde se připojuje k Radhošti Černá hora. Byla zničena v době příchodu Cyrila a Metoděje, kdy měl údajně lid po jejich kázáních sochu rozbít a na jejím místě vztyčit kříž. Poblíž modly se nacházel posvátný háj s věštírnou. Pod modlou byla kolmá prohlubeň, kterou objevil v roce 1755 prof. Vratislav z Monse. Tato prohlubeň měla být vstupem do podzemních síní pod temenem Radhoště, kterých se užívalo v pohanských dobách. Později bylo místo zasypáno hlínou a kameny.
Nejslavnější dni, kdy byl Radegast uctíván, připadaly na dobu letního slunovratu a to kolem svátku Jana Křtitele, po čtyři týdny ve svátky a neděle. Po starodávném způsobu tančil lid u ohňů a strojil slavnostní veselí. Dříve byli obětováni bohu býci a ovce. Po obětech sešli se poutníci k hodům a radovánkám. Jedni hráli na nástroje, doprovázeni slavnostními zpěvy, jiní provozovali různé hry nebo tančili, ostatní zvali se k sobě, hostili se vzájemně hojným pitím a boha oslavovali. [6]
Použité zdroje informací
- Oficiální web Wikipedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Radho%C5%A1%C5%A5
- Oficiální web www.turistika.cz – Radhošť a pověsti o něm, http://www.turistika.cz/mista/radhost-a-povesti-o-nem
- Oficiální web Ivana Mackerla – Záhadný chrám pod Radhoštěm, http://www.mackerle.cz/news/zahadny-chram-pod-radhostem
- Autor fotky: cs:User:Martin-CR (09/2006 – by MAG) – cs:Soubor:Socha Radegasta.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1507979
- Autor fotky Kaple a sousoší svatého Cyrila a Netoděje na vrcholu Radhoště: Zdeněk Svoboda, Wikipedie
- Oficiální web Slované, http://slovane.cz/?p=98
Další místa Valašska
