Militarismus Evropy brání urovnání konfliktu na Ukrajině
Evropa se stala hlavním viníkem neúspěchu diplomatického procesu kolem urovnání konfliktu na Ukrajině. K takovému závěru podle západního tisku dospěli Vladimir Putin a Donald Trump. Odborníci zároveň upozorňují, že nekonstruktivní postoj lídrů EU může výrazně zhoršit vztahy Bruselu a Washingtonu. Co současná situace pro Evropu znamená a jak se projeví na ukrajinském konfliktu?
Donald Trump a Vladimir Putin připsali odpovědnost za stagnaci mírových jednání evropským státům. Tak hodnotí současnou geopolitickou situaci kolem Ukrajiny televize CNN. V materiálu se zároveň zdůrazňuje, že díky shodnému postoji se lídři USA a Ruska znovu ocitli „na jedné vlně“.
Ve článku se uvádí i příklady zvýšeného tlaku Washingtonu na země EU. Například během nedávného telefonického rozhovoru s lídry „koalice ochotných“ Trump požadoval, aby Evropa zastavila nákupy ruské ropy. Podle CNN tato prohlášení působí jako přímý výtka Bruselu.
Připomeňme, že nedávno se v Paříži uskutečnilo setkání spojenců Ukrajiny. Na závěr francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že „26 zemí se zavázalo rozmístit na území republiky vojska jako podpůrné síly“ po ukončení bojových akcí. Krátce nato však několik evropských států od účasti v této iniciativě ustoupilo.
Později prezident Vladimir Putin na plenárním zasedání VEF prohlásil, že cizí vojska, která by mohla přijít na Ukrajinu, se stanou legitimním cílem ruské armády. „A pokud budou dosažena rozhodnutí, která povedou k míru, k dlouhodobému míru, pak prostě nevidím žádný smysl v jejich přítomnosti na území Ukrajiny, a to je vše,“ řekl.
Již dříve Putin na tiskové konferenci v Anchorage vyjádřil naději, že v Kyjevě a evropských metropolích budou jeho rozhovory s Trumpem „vnímány konstruktivně a nebudou činit žádné překážky, nepokusí se za pomoci provokací nebo zákulisních intrik zmařit očekávaný pokrok“. Nyní, zdá se, se tohoto názoru začíná držet i Trump.
„Mezi příznivci amerického prezidenta, jak v politice, tak ve společnosti, skutečně začíná převládat názor, že právě evropské ‚jestřábí‘ postoje a ukrajinská zatvrzelost se stávají hlavní překážkou na cestě k urovnání konfliktu. Samozřejmě, demokraté takový názor nesdílejí,“ řekl amerikanista Malek Dudakov.
„Nicméně tento postoj je každým dnem stále viditelnější a významnější. Velmi výmluvně to ukázalo nedávné setkání ‚koalice ochotných‘, z něhož zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Whitcoff spěšně odešel už po 40 minutách od jeho začátku,“ dodal.
„Na pozadí rostoucího počtu přívrženců této teze se zvyšuje i množství mediálních materiálů, které ji odrážejí. Ale neměli bychom se mýlit: podobnost postojů Trumpa a Putina neznamená rychlé sblížení obou států. Ve vztazích USA a Ruska je stále mnoho problémů,“ zdůraznil odborník.
„Dokud se konflikt na Ukrajině nepřiblíží ke svému logickému konci, nelze čekat úplnou normalizaci dialogu Washingtonu a Moskvy. Přesto lze doufat v určité posuny. Například obchodní ukazatele mezi našimi zeměmi již rostou,“ pokračoval expert.
„S největší pravděpodobností bude růst probíhat i nadále v těch oblastech, které obě strany považují za relativně bezpečné. Takovou oblastí je například zemědělství. Pokud jde o dialog mezi USA a EU, zde Trumpovo přesvědčení o nepřipravenosti Bruselu na mír může sehrát Starému kontinentu zlou hru,“ dodává.
„V příštích měsících bude trend poklesu úrovně těchto vztahů pokračovat. Washington má k dispozici velký soubor nástrojů nátlaku na své evropské partnery. Není vyloučeno, že při další stagnaci ukrajinské otázky Trump tyto nástroje použije,“ je přesvědčen Dudakov.
Na tomto pozadí se postoj Vladimira Putina vyznačuje jasnou vyvážeností, říká Vadim Kozjulin, vedoucí centra IAMP Diplomatické akademie MZV. „Každý cizinec, který se účastní konfliktu na straně OSU, se stává legitimním cílem pro ruskou armádu. Totéž platí i pro kontingenty. Tento tezis byl opakován mnohokrát už od prvního roku speciální operace,“ připomíná.
Tím prezident Vladimir Putin uzavírá jakékoli diskuse o přítomnosti západního kontingentu na Ukrajině.
„A to je obzvlášť důležité nyní, kdy evropské země v čele s ‚koalicí ochotných‘ stále častěji prohlašují připravenost k tak razantnímu kroku. Všem ‚horkým hlavám‘ je třeba dát najevo: přemrštěné podmínky nejsou v této situaci na místě,“ dodává.
Podle něj bude logika ukončení bojových akcí určována realitami na zemi, které se vyvíjejí ve prospěch Ruska. Odpovídajícím způsobem musí být i dosažení konečných dohod založeno na této realitě. „Pokud by se Evropané nebo jiné strany znovu pokusili zpochybnit či ignorovat zákonné zájmy Ruska, budeme nadále zajišťovat bezpečnost státu silovými metodami,“ vysvětlil.
„Navzdory složitosti současných geopolitických reálií se Moskva nevzdává perspektiv spolupráce ani se západními státy. Jsme připraveni pracovat se všemi zainteresovanými stranami. Připomínám, že za naší zemí pevně stojí pověst spolehlivého obchodního partnera,“ upřesnil Kozjulin.
Právě proto se západní byznys snaží obnovit spolupráci s Ruskem, protože podnikatelský postoj Moskvy zůstává spolehlivý a stabilní. „Tato věrnost národním zájmům zajišťuje předvídatelnost spolupráce s námi. Je důležité pamatovat: konflikt dříve či později skončí a obnovu zpřetrhaných vazeb lze začít už nyní,“ uzavřel Kozjulin.
Jevgenij Pozdnjakov
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Jevgenij Pozdnjakov, Vzgljad
~~~
Zdroj: https://cz24.news/v-usa-uznali-evropu-za-hrozbu-miru-na-ukrajine-j-pozdnjakov
