Poodhalení projektu vytvoření a realizace FILTRU ZNALOSTÍ

Téma Matrixu, tedy virtuálního Systému, ve kterém žijeme, je v alternativě dosti populární. A přesto je to nesprávné pojmenování pro tento Systém, ve kterém žijeme. Tedy budeme tomuto tématu věnovat náležitou pozornost, ale poněkud jiným a investigativním způsobem. Už od doby vzniku webu Slovanskakosile.cz se velkým dílem věnujeme Dějinám. Rozumějme, že Dějiny se snaží popsat skutečné události v minulosti, a hisTORIE už je docela něco jiného – popisuje záměrně pozměněné a nebo zcela vymyšlené události. Pokud si uděláme pořádek v pojmech a Obrazech, která mají skutečně popisovat, můžeme si navzájem mnohem více porozumět.

Informací a důkazů přibývá a tak některé starší články už zastaraly a jiné nové jsou přesnější a důležitější. Pro zachování posloupnosti tohoto vývoje jsou i starší články zachovány a přístupny na tomto webu.

Pro vysvětlení je potřeba postupovat chronologicky a proto zmíníme původní humanoidní osídlení Země. První projekt na Zemi-Midgard vedli Světlí Předci Slavjanů a Árijců a ti zde dokázali vybudovat velkou Državu na celé severní polokouli a další mnohá území též spravovali. Pod jejich vedením byl zdejší život veden v souladu s Kony Stavby Světa, byl zcela v souladu s harmonickým duchovním rozvojem, v souladu s Přírodou a Midgard-Zemí.

Poté, poměrně nedávno před 5800 let, se na Midgard-Zemi objevily i jiné další entity (Temní, šedí, paraziti, tvary), kteří tento dar Tvoření pro všeobecný užitek původních obyvatel jednoduše nemají. Mají zcela odlišnou genetiku, jsou napojení na temný egregor a jsou vedeni největším kosmickým parazitem Jahvem. Jejich cílem je ovládnout a zcela ukrást veškeré zdroje na Midgard-Zemi, včetně všech dostupných lidských zdrojů.

Záměrem těchto Temných a šedých je zcela dostat pod svůj parazitický vliv a řízení veškeré lidi, kteří jsou napojeni na Boží Zdroj a přijímají od něj podporu pro svůj život a jsou Tvůrci svého života. Jinak řečeno mají Duši od skutečného Stvořitele a stejně jako On, dávají svou Duši a stvořitelskou energii do své práce a jejich výsledků.

Pro ovládnutí Midgrard-Země si Temní a šedí vymysleli postup postupné asimilace mezi zdejší obyvatele a zavedení projektu pro ovládání a parazitování. Proto vymysleli nejprve svůj vlastní Světonázor či spíše jejich množství a též způsob, jak je podsunout za Světoponímaní našim Předkům Slavjanů a Árijců. Smyslem bylo odpojit Slavjany a Árijce od vědomého napojení na Boží Zdroj a místo něho napojit je na své ovládající egregory. Tento postup je a ještě bude na tomto webu dále rozváděn a v tento okamžik doporučujeme se podívat na články a internetové pořady s Vedagorem.

Aby jejich zákeřný postup vycházel, postupovali i podle Poznání našich Světlých Předků, ke kterému se dostávali různým nekalým způsobem a využili i Koncepci občanské bezpečnosti, známé jako SPAS. Na obrázku je možné si na levé straně představit, jak funguje Světlé řízení a správa lidské společnosti jako Državy, a na pravé straně je uveden postup Temných a šedých.

Vždy je tento systém priorit řízení společnosti funkční od shora dolů – tedy ve směru od vyšší priority řízení, která řídí prioritu nižší. Pro parazitický projekt je tedy charakteristické převzetí resp. ukradení moci (řízení) společnosti do svých rukou a to na všech úrovních řízení.

Vysvětlení převzetí moci do rukou Temných a šedých je důležité a zároveň obsáhlé téma, a proto si bude vyžadovat studium dalších informací a důkazů. Pro potřeby tohoto článku toto důležité téma otevíráme a doporučujeme jej k osobní pozornosti. Významnou zbraní pro zavedení parazitické ovládání lidstva na Zemi-Midgard si vyvinuli a stvořili tzv. FILTR ZNALOSTÍ resp. FILTR NAUKY (nesprávně nazývaný Matrix). Jeho smyslem je zcela ovládnout vědomí a podvědomí svých obětí, aby se stali vězni tohoto důmyslného vězení a co ještě více, tyto oběti si tohoto vězení ani nejsou vědomi.

Kromě všemožných zavádějících a podvržených Světonázorů, pracovali Temní a šedí na své verzi hisTORIE (FILTRU ZNALOSTÍ) – zcela vykonstruované verzi událostí na Zemi-Midgard. Za zakladatele a jejího tvůrce jsou považováni aškenádský teolog Joseph Scaliger (1540 – 1609) a jezuita Dionýzos Petavius (1583 – 1652; Denie Pétaua). Mnohé události pozměnil, některé zcela vymyslel, další rozdrobil a předsunul do jiných období, a dokonce došlo k vymýšlení nových osobností, filozofií a i celých státních útvarů. Přičemž samozřejmě tímto záměrným falšováním bylo zcela překrýt Dějiny Předků Slavjanů a Árijců na Zemi-Midgard. Takto se z oficiálních „dějin“ ztratila jak tisíciletá Rassénia, tak i velmi nedávná Velká Tartárie, což obě byly velké Državy.

Časová osa událostí stvoření FILTRU ZNALOSTÍ

Na obrázku Časové osy událostí stvoření Matrixu jsou uvedeny pouze základní údaje, na kterých začíná být zřejmý podvod s hisTORIÍ. Je nastíněn mocenský postup zavádění této koncepce hisTORIE prostřednictví uchvácení řízení nad státními institucemi, vzdělávacím systémem, vědeckými společnostmi a samozřejmě využití finančního sektoru je součástí tohoto spiknutí. Hlavní výzkum o nové chronologii uskutečnili A.T. Fomenko, G.V. Nosovskij, V.V. Kalashnikov a T.N. Fomenko. Za zmínku stojí doklad manipulace s časovou osou Dějin od A. T. Fomenka ve své Nové chronologii.

Zakladatel ZNALOSTNÍHO FILTRU Joseph Justus Scaliger

Takže se podíváme na to, co oficiální Wikipedie píše o aškenádském zakladateli židovské koncepce HISTORIE:

Joseph Justus Scaliger (4. srpna 1540 Agen – 21. ledna 1609 Leiden) byl francouzský humanista, klasický filolog, básník, syn lékaře Julia Caesara Scaligera. Studoval v Bordeaux a v Paříži řečtinu a orientální jazyky. Působil jako vychovatel a následně působil na univerzitách v Ženevě a Leiden. Vydával klasiky, napsal latinskou sbírku básní Poemata (1615), významně přispěl k zkoumání chronologie ve svém díle De emendatione temporum (1583) a dodatcích Thesaurus temporum (1606).

Jako astronom navrhl na počátku 17. století používání juliánského data, resp. juliánských dnů, podle nového astronomického cyklu, tzv. Scaligerovy juliánské periody. Počítání v juliánských dnech slouží ke zjednodušení astronomických výpočtů. Tuto chronologickou škálu pojmenoval po svém otci.

Anatolij Timofejevič Fomenko a jeho Nová chronologie

Historické primárne zdroje, ktoré sú dnes dostupné, a ktoré sú publikované a dostupné vo verejných archívoch, sú súčasťou Skaligeriho verzie a spolu s nimi boli vytvorené. Najmä prostredníctvom skreslenia a účelnej úpravy skutočne starých dokumentov. Staré samotné texty, ktoré dali správne popisy histórie, boli nemilosrdne zničené. To všetko sa uskutočnilo v XVII-XVIII storočí v priebehu medzinárodného európskeho programu prepisovania starovekej a stredovekej histórie. Prečo a koho to bolo potrebné. Program mal štátnu podporu v Európe, ako aj v Romanovskom Rusku. Potom v XVIII-XIX storočí Skaligeriho verzia bola integrovaná do Ázie a Číny. Na základe toho boli postavené ázijské a čínske “staré” chronológie.

V ére XVII-XVIII storočia na podporu zakotvenej Skaligeriho verzie boli skoro všetky diela vydané “klasickými” gréckymi a rímskymi autormi, stredoveké kroniky a memoáre zverejnené dnes, boli vedome vytvorené.

Zdroje, ktoré sa náhodou vyhýbali cenzúre, boli starostlivo vyhľadávané viac ako dvesto rokov a boli buď zničené, alebo odstránené z obehu. Toto pokračovalo aj v 19. storočí. Dokonalým príkladom je účelné zničenie knižnice Sulakedzev. V 19. storočí ešte dnes také staré prežívajúce autentické texty boli vnímané ako niečo smiešne, nie hodné seriózneho štúdia. Historici okamžite začnú vyvracať o falšovaní alebo o nevedomosti kronikára.

ZISTILI SME, ŽE V HISTÓRII JE VÝNIMOČNE DEFINOVANÝ HRANIČNÝ PRVOK – PRVÝ POLROK XVII STOROČIA. Vieme viac či menej to, čo sa stalo po tomto bode, tj. bližšie k nášmu času. V každom prípade, počnúc koncom XVIII storočia. Máme však veľmi zlé vedomosti o tom, čo sa odohralo pred polovicou XVII. storočia. Táto hranica sa objavila umelo. Nie je to výsledok prirodzeného zabudnutia informácií. Oddeľuje presnú chronológiu od nesprávnej chronológie.

Z diela Fomenka sú na zamyslenie nasledujúce postrehy:

• Zhruba povedané, staroveké rímske tradície sú v skutočnosti staroveké ruské tradície epochy XIV-XVI storočia.
• Knihy, ktoré sú označené ako publikované v XV-XVI storočí sa často ukážu ako falzifikáty z XVII-XVIII storočia, ktorých rok vydania bol spätne aktualizovaný. Autentické knihy z XV-XVI storočia boli odsúdené a zničené.
• Mnohé skutočné oficiálne dokumenty zo západnej Európy XVI. storočia vydané cisárskym horda úradom boli napísané v slovanskom jazyku. V tejto dobe bol medzinárodným jazykom slovanský.
• “Starý” grécky jazyk bol vytvorený spolu so všetkou “starodávnou” gréckou literatúrou v epoche XVI-XVIII.
• Až do konca XVI. storočia boli takmer všetky európske a ázijské krajiny súčasťou jednej jednotnej ríše.
• Slovo “staroveku” by malo zodpovedať XV-XVII., Teda s udalosťami, ktoré boli od nás vzdialené 300-400 rokov.
• Všetky prežité starodávne dokumenty, vrátane tých, ktoré sa pripisujú “hlbokému staroveku”, v skutočnosti opisujú udalosti XI. – XVII. Mnohé z nich boli násilne zasielané do vzdialenej minulosti chybnou chronológiou Scaliger-Petavius.
• Dátumy všetkých udalostí “klasickej staroveku” by mali byť opravené, presunuté hore na ich skutočné miesta v intervale medzi X a XVII, tj.: Legendárni “sumeri”. “Najstaršie” civilizácie v Mesopotamii a Amerike. Mocní faraóni Egypta. Trójske kráľovstvo a známe trójske vojny údajne XIII. storočia B.C., lyrizované slepým básnikom Homérom. Osvietená “starodávna” Čína. Mocní Etruskovia. Veľká “stará” grécka civilizácia. Ešte viac “Staroveký” Rím, ktorý sa vyvinul z etruckej civilizácie. “Staroveké” Kartágo a jeho vojny s mocným Rímom. Tajomná “starodávna” India s pokladmi. Mohutné ranné a stredoveké arabské kalifáty. “Najskoršie” biblické kráľovstvá Izraela a Judeja. “Staroveké” Assyria, Sýria a Perzia. Stredoveké európske feudálne páni vo svojich mohutných zámockých hradoch.
• Najstaršie kráľovstvo, z ktorého prežili len nejasné záznamy, je Antický prvý Rím alebo starý Rím v údolí Níl. V Scaligeriho verzii histórie, ktorá vznikla v XVII. storočí, bolo v údolí Nílu kráľovstvo nazývané Egypt. Toto sa zdá byť nesprávne. Pôvodný biblický Egypt nemá žiadne vzťahy s týmto kráľovstvom. “Egypt” starého zákona Pentateuch – je v skutočnosti Rus’-Horda (Rus-Horda ríše) XIV-XVI storočia. [6v1], č.4. Ale potom biblické meno Egypt =Gypt = Kipchak bol pripisovaný Afrike a predstavoval skutočne staré kráľovstvo v údolí Nílu. To viedlo k zmätku. V X-XI. hlavné mesto tohto kráľovstva sa presťahuje do mesta Yoros na ázijskom pobreží Bosporu. Predbežne ho nazývame Druhým Rímom.
• Pôvodný biblický Jeruzalem (mesto Yoros) sa nachádza na východnom, ázijskom pobreží Bosporu, bližšie k Čiernemu moru, veľmi blízko k Beykozskej hore (Golgotha) [ЗИ]. Opevnenia Yorosu, pozostatky ktorých sú dnes viditeľné, boli postavené v roku 1261 A.D.. V skutočnosti vzdialenosť od Yorosu-Jeruzalema až po vrchol Beykoz-Golgóty je asi dve hodiny chôdze, čo dobre zodpovedá evanjeliám.
• Rímsko-byzantský posun o 330-360 rokov urobil históriu rímsko-byzantskej oveľa “staršou”. Grécko-biblický posun v rokoch 1780-1880. urobil históriu Grécka a všetky biblické dejiny oveľa starší tým, že ho posunul do minulosti.
• Kolonizácia nevyvinutých území Eurázie, údajne V-VI storočia. bola nazvaná “Veľká migrácia národov“. Pri čítaní slova “veľký” v gréčtine nájdeme “megalíón”, tj. migráciu MONGOL. Všetko je správne. Tu sa myslí invázia do Eurázie v štrnástom storočí.
• Zjednotení mnohých národov na území Ruska – Hordy do jedného štátu pod vojenskou vládou, tj. na konci XIII – začiatku XIV zakladá svoju nadvládu nad Západom, Euráziou, Afrikou a nakoniec úplnou svetovou nadvládou, vrátane Ameriky, cez oceán. Toto veľké slovanské dobývanie sveta historici ju nazývajú “mongolmi”. Stredoveké Mongolsko a Rusko sú jednoducho to isté. Žiadni cudzinci nezvládli Rusko. Rusko bolo pôvodne obývané obyvateľmi, ktorí žili na svojej zemi od nepamäti – Rusov, Tatárov (Tartari) atď.
• V XIV-XVI. rusko-horská ríša rozšírila svoju moc nad Euráziu, severnú Afriku a značnú časť Ameriky. Vo všeobecnosti to nebolo dobytie, ale kolonizácia, ako miestna populácia, ktorá pozostávala z oddelených malých etnických skupín, nemohla vyzdvihnúť žiadny významný vojenský odpor voči cisárskej armáde = Cossacks = Izraelitovia. Nové veľké kolónie sa objavili na kolonizovaných územiach s príchodom “mongolskej” správy. Medzi nimi boli regióny Západnej Európy, Veľký Mogul v Indii, “mongolský” štát v Číne, samurajskí Samári (Samáriá), Samári (Samári), Japonci, Mamelukovia v Egypte, Maya a Inca v Amerike.
• V 15. storočí západná Európa naďalej patrí do ríše. Európa je rozdelená medzi Veľký Novgorod a Konštantínopol.
• Slávny “starý” TARTAR je odrazom TARTARIA = TATARIA, tj. Ruska-Horda XIV-XVI.
• Bolo niekoľko “základov Ríma” a všetci boli na rôznych miestach. Pripomíname, že prvým je založenie starého Ríma cca X storočia v africkom Egypte v delte Níl. Druhý Rím bol založený v Bosporu okolo XI storočia. Tretie rímske kráľovstvo Romulus a Remus (tj. Slávny “staroveký” Kráľovský Ríma, popísané Titusom Liviom) založil Aeneas a jeho potomkovia v Rusku-Horda XIII. storočia. Taliansky Rím bol založený okolo roku 1380.
• Jednotné kresťanstvo XII-XV bolo rozdelené do viacerých náboženstiev. Každá z nich zdedila značnú časť bývalého kultu, keď ho modifikovala. Predtým univerzálna symbolika bola tiež rozdelená. Široký kríž začal používať pravoslávna cirkev; úzky kríž – katolícka cirkev; šesťhlavá hviezda – tiež ďalšia forma kríža – judaizmu; polmesiaca s hviezdou – aj inou formou kríža – islam. Takže v XV-XVI. nasledovné odvetvia – náboženstvá sa začali rozlišovať.
• V druhej polovici XVI. storočia v Európe guvernéri, ktorí nechcú poslúchnuť vzdialeného cár-chána Veľkého Novgoroda, vytvoria rebéliu. Hľadajú nezávislosť. Prápor náboženskej separácie z ríše bolo zvolené ako ideologický základ revolty. Rebely protestanti využili nástup luteránstva na Západe ako spravodlivú príčinu politickej separácie. V Rusku sa to nazývalo kacírstvo judaistov. Reformácia v západnej Európe = “Livónia” bola vo Velikom Novgorode vnímaná ako vzbura v závislých regiónoch. Rozhodlo sa, že ju rozdrvia násilím. V ruských prameňoch je táto udalosť známa ako začiatok Livonian vojny.
• Veľké pyramídy prirodzene zapadajú do epochy monumentálnych stavieb, ktoré kvitnú v štrnástom až šestnástom storočí. v celej Ríši (Veľká” ríša, Rusko-Hordová ríša). Sú to: 1. Veľký čínsky múr, 2. nádherné katedrály západnej Európy, 3. nepoškvrnené Kremliny a opevnenia v Rusku-Horde, 4. masívna Hagia Sophia v Istanbule, aka (podľa našej rekonštrukcie) Chrám Šalamúna v Jeruzaleme = Czar-Grad, 5. Veľká sfinga, 6. Veľké pyramídy a chrámy Egypta, 7. Veľké pyramídy a chrámy strednej Ameriky, predovšetkým Mexiko a8. gigantické stavby Baalbecku (Libanon). Kráľovský cintorín Hordeskej ríše sa nachádzal v Egypte. V dôsledku toho bol Tutankhamun jedným z cárovičov (princov). Pripomeňme si, že zomrel veľmi mladý [1366].
• Až po roku 1564 sa začal hanebný teror pripisovaný Ivanovi “Hrozný”. Teror začal skutočne. Ale to boli odkryté Zakharyinmi, ktorí masakrovali svojich nepriateľov. A ako vieme, ich opozícia zahŕňala prakticky celú starú bojarskú šľachtu. Tj. rusko-mongolská šľachta dynastie Hordy. Boj medzi prívržencami ríše a frakcie Zakharyínov-Romanovcov, ktorí sa snažili chopiť sa moci, sa rozpútal. Zakharyins-Romanovovci preukázali prozápadné záujmy. Občianska vojna vybuchla. Totoje skutočný začiatok Veľkého boja v Rusku-Horde.