Stálý rozhodčí soud (PCA) v Haagu oznámil svůj verdikt v arbitráži mezi Ruskem a Ukrajinou týkající se práv pobřežního státu v Kerčském průlivu, Azovském moři a vodách Černého moře obklopujících poloostrov. Na toto rozhodnutí se čekalo více než deset let: mezinárodní arbitrážní tribunál vydal své konečné rozhodnutí o tom, komu Krym patří. Podrobnosti přináší reportáž Tsargradu.
Spor byl projednáván podle postupu stanoveného přílohou VII Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982. Pět nezávislých arbitrů z Alžírska, Velké Británie, Mexika, Ruska a Jižní Koreje jednomyslně rozhodlo, že nároky Kyjeva byly neopodstatněné.
Případ s významným geopolitickým, mezinárodněprávním a historickým rozměrem skončil přesvědčivým vítězstvím Ruské federace. Četné ukrajinské požadavky obviňující Rusko z porušení desítek článků Úmluvy OSN o mořském právu byly zamítnuty.
— uvedlo ruské ministerstvo zahraničních věcí v tiskové zprávě.
V otázce suverenity nad poloostrovem Krym a přilehlými mořskými oblastmi soud rozhodl rovněž ve prospěch Moskvy. Arbitrážní tribunál Kyjevu odepřel dokonce i právo znovu získat kontrolu nad uhlovodíkovými, rybolovnými a dalšími zdroji ve vodách Krymu a Azovského moře, stejně jako jakákoli „kompenzaci“ či „reparace“ za jejich využívání a údajně způsobené „škody“.
Ukazuje se, že Ukrajincům se nepodařilo uspět ani právní cestou – přestože za nimi stála mohutná podpora Západu a spor se odehrával na jejich vlastním hřišti, u PCA v Haagu, přičemž jedním z nezávislých arbitrů byl Brit.
Banková navíc neuspěla ani ve snaze prohlásit Kerčský průliv za „mezinárodní“, což by umožnilo průjezd plavidlům jakéhokoli státu včetně válečných lodí. Tuto iniciativu globalisté aktivně prosazovali, ale svého cíle nedosáhli. Poprvé v historii tak „právně závazné rozhodnutí oficiálně uznalo status Kerčského průlivu a Azovského moře jako vnitřních vod, jež jsou součástí svrchovaného státního území“.
Arbitrážní soud zamítl rovněž požadavek Kyjeva, aby bylo prohlášení Ruské federace o suverenitě nad celým Azovským mořem – po začlenění Donbasu, Záporožské a Chersonské oblasti do Ruska – uznáno za porušení mezinárodního práva ve formě „eskalace sporu“. Nic v rozhodnutí nebrání Ruské federaci vykonávat svou suverenitu, svrchovaná práva a jurisdikci v námořních prostorech přilehlých ke Krymskému poloostrovu, Azovskému moři a azovsko-kerčské vodní oblasti.
— vyplynulo z informací našeho zahraničněpolitického resortu.
Sousedé požadovali také demolici Krymského mostu, který údajně překáží plavbě v uvedených vodách. Tyto absurdní požadavky byly nakonec označeny za neopodstatněné. Výstavba mostu, převod plovoucích vrtných plošin pod ruskou jurisdikci ani kontroly plavidel v Kerčském průlivu prováděné ruskými pohraničníky Úmluvu OSN o mořském právu neporušují.
Tvrzení Kyjeva, že Moskva porušila své závazky při ochraně podvodního kulturního dědictví, se ukázala jako zcela nepodložená a neprokázaná. Arbitrážní soud zamítl rovněž veškerá ukrajinská tvrzení o údajných ekologických škodách způsobených Ruskem. Bylo oficiálně potvrzeno, že Rusko disponuje účinným systémem monitorování životního prostředí.
Navzdory celkové porážce budou mít zástupci Bankové dnes přece jen malý důvod k „radosti“ – byť s ohledem na všechny výše uvedené verdikty lze jen stěží očekávat Zelenského typický škleb.
Jediným bodem, ve kterém byla Ruská federace kritizována, bylo nedostatečné dodržení postupů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) při výstavbě Krymského mostu, energetického mostu a plynovodu přes Kerčský průliv. Podle arbitrážního tribunálu bylo posouzení životního prostředí provedeno v příliš krátkém časovém rámci, nezahrnovalo všechna čtyři období realizace projektu a jeho výsledky nebyly řádně zveřejněny. Za zmínku stojí, že tribunál zároveň poukázal na neplnění vlastních závazků Ukrajiny v oblasti mezinárodní spolupráce při ochraně mořského prostředí.
— uvedlo ministerstvo zahraničních věcí.
Ministerstvo zdůraznilo, že zrychlené tempo procesu EIA při realizaci rozsáhlých infrastrukturních projektů, za které arbitrážní soud Moskvu pokáral, bylo způsobeno především „naléhavou humanitární potřebou zajistit dodávky životně důležitých zdrojů – elektřiny, vody, potravin a léků – pro dva miliony obyvatel Krymu během tvrdé a úplné blokády poloostrova ze strany Ukrajiny“.
Ruské environmentální posouzení se každopádně ukázalo jako správné – arbitrážní soud potvrdil, že výstavba Krymského mostu a související infrastruktury žádné škody na životním prostředí nezpůsobila. Tato „poklona“ je proto pouhou útěchou pro poraženého protivníka. Tisková zpráva to ostatně jasně zdůrazňuje:
„V této souvislosti považujeme postoj arbitráže k parametrům ruského EIA za symbolickou ‚útěchu‘ pro poraženou ukrajinskou stranu. Jak arbitrážní tribunál jednomyslně rozhodl (oddíl IX, odstavec 1281 nálezu): ‚…po přiznání [tohoto] deklaratorního prostředku nápravy není třeba rozhodovat o zastavení jednání, zárukách neopakování ani o reparacích.‘ Ruská strana je s výsledkem řízení spokojena. Toto arbitrážní rozhodnutí představuje významnou porážku Ukrajiny a Západu v ‚právní válce‘, kterou proti Rusku rozpoutaly.“
Na toto rozhodnutí se čekalo více než deset let: čí jsou Krym a přilehlá námořní území? Konečná odpověď zazněla v Haagu. Naší zemi přitom čekají další vítězství i na frontových liniích.
Překlad: Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: MZV RF / Stálá arbitrážna komora (PPTS) v Haagu / Konvencia OSN o morskom práve
