Jedni píší o vysoké škole moderování, jiní o demagogii. Rozhovor, který absolvoval na TV Nova exprezident Václav Klaus s Adélou Snopovou, vyvolal mnoho emocí. A také debat o tom, co je to vlastně ta „ruská propaganda“, kterou moderátorka vytáhla.
„Za lepším životem bychom asi utíkali každý, ale někdo musí mít chuť toho člověka si k sobě vzít,“ podivil se Václav Klaus otázce, co by řekl lidem, kteří utíkají za lepším životem. Právě proto je podle něj podpora migrace nesmyslným projektem.
„A vy byste žil v zemi, kde je válka nebo chudoba?,“ pokračovala moderátorka TV Nova Adéla Snopová. A dozvěděla se, že v chudobě žije 99 procent obyvatel této planety po celou historii lidstva.
Navázala tedy námitkou, že v místech odkud lidé utíkají nejsou základní lidské potřeby. Druhý prezident České republiky ale namítal, že aby společnost na tyto základní potřeby měla také není samozřejmost a musí se o to snažit. A podivil se myšlence, že je akceptováno, že někdo má právo naskočit někam, kde lidé dlouhé roky pracovali, aby si něco vybudovali.
Je to podle něj spojeno i s fatálním omylem multikulturní ideologie, že každý má právo si jezdit po světě a všude být přijímán.
„Já považuji migraci za výjimku, ne něco, co je normální,“ shrnul svůj postoj Václav Klaus.
Z výrazu moderátorky začínalo být zřejmé, že v pořadu Napřímo se rozjíždí velmi napjatý rozhovor.
Adéla Snopová totiž navázala dotazem, co by poradil matce s dětmi, které padají na hlavu rakety. „Já nevěřím, že se ptáte upřímně, to není možné,“ kroutil hlavou host a dočkal se jiné varianty téhož dotazu: Nemají mít všichni šanci na stejně důstojný život?
Následovalo z jeho strany nevěřícné kroucení hlavou. „Právo na důstojný život je levičácká, extremistická, progresivistická úchylka, kterou nevěřím, že může někdo vůbec myslet vážně,“ promluvil Václav Klaus.
Představa, že důstojného života dosáhnu tím, že někam uteču, je podle něj naprostým omylem. „Mně skoro děsí, že to tak nevinně říkáte,“ kroutil hlavou na moderátorku.
Moderátorce se pokoušel vysvětlit, že tento názor zastává přesto, že má osobní zkušenost železné opony. „Já jsem tehdy byl fatálním odpůrcem komunismu, ale ani tehdy jsem si nemyslel, že je řešením, aby to tu všichni opustili,“ řekl Václav Klaus.
Adéla Snopová se rozhovorem přes noc stala hrdinkou na českém X a profilech Klausových odpůrců. Padala slova o koncertu, ze Slovenska také o vysoké škole moderování, pochvaly se dočkala ze Štítu demokracie, vlastní text jí věnoval na webu FORUM 24 Jan Jandourek.
„Vypadalo to jako přestřelka, na jejímž konci působil pan profesor poněkud schlíplým dojmem,“ shrnul debatu. Moderátorka podle něj nepřijala roli studentky a ignorovala Klausovy „malé pšouky mlhy“.
Někdejší redaktorka Newsroomu ČT24 a autorka bakalářské práce na téma „Situace ukrajinských žen a dětí po útěku před válečným konfliktem a jejich adaptace v sociálních a společenských podmínkách v České republice“ si obdiv získala především za další část rozhovoru, ve které se debatovalo o Rusku a Ukrajině.
„Adéla Snopová měla pravdu, Klaus používá „argumenty“ ruské propagandy v jejich verzi pro západní publikum,“ shrnul Jandourek nejdramatičtějí moment této části diskuse, ve které Václav Klaus začínal vypadat tak, jak jej v kavárnách už třicet let s oblibou napodobují.
Moderátorka tuto část debaty otevřela dotazem na nová pravidla pro dočasnou ochranu Ukrajinců u nás, podle kterých budou muset doložit splnění vojenské povinnosti.
Václav Klaus začal odpovídat: „„Tak myšlenka, aby země byla ve válce, a teď už nediskutujme o tom, jak přesně ta válka a proč vznikla…“
V tu chvílí mu moderátorka skočila do řeči se slovy, že vznikla přece proto, že Rusko napadlo Ukrajinu, a téma dočasné ochrany Ukrajinců, na které chtěl prezident odpovídat, bylo odsunuto zcela stranou.
Klaus byl podle všeho posunem tématu v první chvíli překvapen, ale pak začal vysvětlovat, že události z 24. února 2022 měly nějakou „prehistorii“.
„Ale to nic nemění na tom, že Rusko napadlo Ukrajinu,“ zopakovala moderátorka. Klaus souhlasil, že fyzicky ano. Na jinou debatu by podle něj byly otázky po příčinách a kdo k tomu přispěl. Po tomto vysvětlení poznamenal: „Ale mluvme vážně“.
„Já mluvím zcela vážně. Proč tedy Rusko napadlo Ukrajinu?,“ opustila moderátorka definitivně původní dotaz.
„Opakuji znovu. Ta válka nezačala 22. února. Ta válka minimálně začala v roce 2014, kdy se odehrávaly neuvěřitelné věci na východě Ukrajině vůči tam žijícím Rusům a tak dále,“ začal vysvětlovat Václav Klaus. Tento vnitroukrajinský problém nebyl řešen a svět se raději díval jinam.
„Já myslím, že vinen je celý mezinárodní politický systém, že ta válka vůbec nastala. Bylo tisíc šancí, jak tomu zabránit. A prostě někteří velcí hráči světa si nepřáli tomu zabránit,“ odpověděl prezident.
„S těmito termíny operuje mimo jiné i ruská propaganda. Každopádně, pojďme tedy prosím dál,“ utnula debatu moderátorka.
Zjevně překvapený Klaus se ptal, zda se s ním moderátorka „baví normálně“ a poznamenal, že takový způsob vedení rozhovoru připomíná spíše „diktátora“. „Já se s vámi bavím naprosto normálně. Já jsem se vás ptala na to, proč si myslíte, že to není očividné, že to není jasný fakt, že Rusko napadlo Ukrajinu. Vy jste mi řekli svoje poznatky, co si o tom myslíte. Teď se prosím pojďme posunout dál,“ odvětila Adéla Snopová.
Pochvala od Jana Jandourka byla doplněna výkladem, že Klaus skutečně šíří ruskou propagandu, kterou je prý i zmíněný „vnitroukrajinský problém“. „Nic takového se tam nedělo. Ruská propaganda si vymyslela genocidu ruskojazyčných, absurdní historku o chlapečkovi ukřižovaném na Donbase, o tajných biolaboratořích, kde se vyvíjely zbraně hromadného ničení,“ napsal.
Jiným ale výkon moderátorky přišel poněkud svérázný. Padala slova o demagogii, i fanatismu. „Pozvete si hosta, na jeho obličej nalákáte diváky, ale překřičíte ho a prosazujeme svůj názor,“ shrnul další diskutující pořad Napřímo.
Zazněly i věcné kritické rozbory jejího tvrzení, že „Rusko prostě napadlo Ukrajinu“. „Je to hravě zpochybnitelné tvrzení. Ani ne týden před invazí zelenskyj na konferenci v Mnichově avizoval, že si Ukrajina pořídí proti Rusku jaderné zbraně (dodnes nerozchodili, že ty sovětské museli odevzdat). V tomto kontextu se invaze jeví jako preemptivní sebeobrana; preemptivní sebeobranu opřenou o čl. 51 Charty OSN považuje anglosaská doktrína mezinárodního práva za legální,“ napsal jeden z českých mezinárodních právníků.
Některými negativními reakcemi se na Instagramu pochlubila sama moderátorka.
Debata pak pokračovala dalších čtvrt hodiny. K tématu přísnějších povolení Ukrajincům Václav Klaus vysvětloval, že jsme zcela bezelstně otevřeli hranice ukrajinským migrantům, zahájila to Fialova vláda a teď je to špatně zastavitelné. A změna, kterou udělala současná vláda, je na úrovni toho, co dělají i jiné země, takže by bylo hodně odvážné tvrdit, že by šlo o nějaké gesto nehumánnosti.
Pak došlo i na témata jako NATO Václav Klaus s moderátorkou rozhovor dokončili celkem v klidu, kromě občasných dotazů kvůli nesrozumitelné výslovnosti tazatelky.
„Pokud by to moderoval nějaký chlap, tak by v VK v průběhu rozhovoru asi i odešel. Tady myslím, že si tu situaci tak nějak „užíval“,“ poznamenal mediální expert Josef Ftorek.
Pro ParlamentníListy.cz pak Jozef Ftorek dodal obsáhlejší rozbor:
Pořad TN.cz Napřímo, ve kterém byl hostem prezident ČR Václav Klaus, jsem si nakonec dohledal a pustil ze záznamu. To výhradně z důvodů čistě studijních. Repliky o válce na Ukrajině, jež zazněly i v upoutávce na samotný třicetiminutový pořad, totiž silně rezonovaly v mnoha sociálních bublinách, včetně té mé. Redakci ani dramaturgii pořadu neznám. Ten pořad jinak nesleduji.
Soudím ovšem, že pokud je hostem člověk jako Václav Klaus, je potřeba nasadit adekvátního moderátora. Člověka, který má zralý úsudek a hlubší znalost problematiky. Moderátorka mluví velmi rychle, omezeně zřetelně, polyká koncovky. Formulace otázek jsou mnohdy zřetelně a progresivisticky povrchní, tedy i poplatné dominantnímu narativu euroatlantického establishmentu. O skutečnou elitu se totiž už většinou nejedná.
V rozhovoru zřetelná ideologicky podmíněná výběrová asertivita, legitimizovaná deklarovanou rolí novináře jako „hlídacího psa demokracie“, má stále častěji – i tady – doslova vyčerpávající podobu intenzivního kladení „nekompromisních otázek“ a opakovaného trvání na odpovědi, a to i v situacích, kdy už adekvátní odpověď pozvaného aktéra zazněla. Rusko skutečně napadlo Ukrajinu. To je fakt. Nikoli ovšem důvod války, jak opakovaně tvrdí moderátorka. Je v tom rozdíl, a to zásadní. Fakt zahájení není důvod zahájení. Moderátorka to vůbec nerozlišuje. Možná ani nechápe. Ona diskvalifikační vsuvka, že takhle mluví i ruská propaganda, je pak potvrzením výše zmíněného ideologického rámování. Ano, mluví. Ovšem i propaganda pracuje s pravdou – realitou. Právě taková má i největší efekt.
Abych to zarámoval a uzavřel: vstupování do promluv, skákání do řeči, tlačení do kouta a tahání za slovo – to je v některých redakcích považováno za výraz kvalitní novinářské práce. Je to ovšem výraz nepochopení doby a situace. Jak si pak může udělat posluchač nebo divák kompletní a samostatný, nerušený úsudek či názor? Takové pojetí žurnalistiky, zejména pokud je realizováno reprezentanty médií hlavního proudu, má – domnívám se – nejen v čase nejistoty a krize omezený potenciál. Minimální sebereflexe je pak jen další ranou autoritě kdysi vlivných médií hlavního proudu. Legitimní otázkou tak je, jestli takové hromadné sdělovací prostředky, bez ohledu na jejich statut, v nynější době a podobě ještě potřebujeme. Viditelně a pochopitelně oslovují stále menší publikum. V případě komerční televize to je ovšem, na rozdíl od té veřejnoprávní, otázka pro její vlastníky a akcionáře.
AUTOR: Jakub Vosáhlo
